Amniocentéza: Kdy a jak se provádí?

Amniocentéza: Kdy a jak se provádí?

Toto invazivní vyšetření probíhá především za účelem zjištění případné genetické a vývojové vady plodu. Nutnost zákroku určuje zpravidla ošetřující lékař – gynekolog či jiný specialista (genetik, odborník na fetální medicínu apod.).

Samotný výkon je proveden ambulantně nejdříve v 15. týdnu a nejpozději do 24. týdne (ze zákona určený hraniční termín pro přerušení těhotenství).

Tento zákrok žena nemusí podstoupit, rozhodnutí je tedy na ni samotné. Je zde totiž určité (asi 1%) riziko možného potratu ať přímo při výkonu (prasknutí plodového obalu), či po něm (krvácení, samovolné odtékání plodové vody apod.).

Výkon se provádí ve specializovaných zdravotnických zařízeních zaměřených na prenatální diagnostiku.

Jaké jsou důvody pro provedení zákroku?

Obecně je možné říci, že indikací jsou v menší či větší míře tyto náležitosti:

• pozitivní biochemický screening
• ultrazvukový nález s podezřením na vývojovou vadu plodu
• rodinná zátěž (časté genetické a vývojové poruchy v příbuzenstvu; časté samovolné potraty)
• genetické postižení ženy
• minulé těhotenství s vývojovou či genetickou vadou
• vyšší věk ženy (od 35. roku)

Jak vyšetření probíhá?

Samotný výkon není bolestivý. Za stálé kontroly pomocí ultrazvuku se tenkou dlouhou jehlou odebere přes břišní stěnu těhotné ženy malé množství (cca 20 ml) plodové vody. Místo vpichu se volí dle bezpečnosti jak pro matku, tak i pro plod. Plod si po tomto zákroku sám obnoví do několika dnů odebrané množství plodové vody.

Buňky obsažené v plodové vodě se následně cytogeneticky vyšetří a je tak možné určit genetickou výbavu (karyotyp). Výsledek je obvykle dostupný během 2 týdnů.

Před samotným zákrokem je nutno dodržet několik doporučení:

• nejíst minimálně 3 hodiny před výkonem (nejlépe 6 hodin)
• mít pokud možno plný močový měchýř
• hlásit každou v minulosti prodělanou alergickou reakci

Co musí žena dodržet po provedeném zákroku?

V zásadě je nutné, aby žena byla alespoň 24 hodin v naprostém klidu. Po dobu dvou týdnů je ještě nutné, aby se vyvarovala jakékoliv větší fyzické zátěži a do této doby tedy setrvala v klidovém režimu. To vše minimalizuje riziko potratu.

Co je možné vyšetřením zjistit?

Pomocí této metody může být včas odhalena značná část genetických a vývojových vad. Jsou jimi například Downův, Edwardsův či Turnerův syndrom, dále spina bifida (neuzavřený páteřní kanál – chybí obratle), anencephalus (vrozená porucha, kdy je mozek buď neúplný či zcela chybí), metabolické poruchy, genetické poruchy typu cystická fibróza, hemofilie, svalová dystrofie, dále se i zjišťuje stav plodu například při Rh senzibilizaci matky apod.

Tweet

[Nahoru ↑]

Čtěte také...

Choriocentéza: kdy a proč se provádí?

Provádí se odběrem choria klků a zjišťují se při něm chromozomální a genetické odchylky plodu. Je to vyšetření v některých částech podobné amniocentéze. Choriové klky jsou geneticky identické s plodem a vyvíjejí se dříve než plodová voda.

Těhotenský biochemický screening

Biochemický screening. Pod tímto lékařským pojmem se skrývá orientační vyšetření za účelem zjištění případných vrozených vývojových vad plodu. Těhotná žena může podstoupit za celou dobu svého stavu dvě taková vyšetření.

Základní těhotenská vyšetření, aneb co vás čeká?

V případě, že vaše těhotenství je fyziologické, bez výraznějších komplikací a rizik, pak vaše pravidelná vyšetření budou probíhat podle obvyklého schématu.

Těhotenský ultrazvuk, část I.

Ultrazvukového vyšetření se žena vůbec nemusí obávat. Je naprosto bezbolestné, nezatěžuje ani matku a ani plod jakýmkoliv zářením a je tudíž bezpečné. Z toho důvodu je nepostradatelnou součástí těhotenských vyšetření a je využíváno opakovaně a pravidelně.